Karboxilové kyseliny a jejich anhydridy
Anhydridy karboxylových kyselin jsou organické sloučeniny. Organické sloučeniny jsou látky, které obsahují jeden či více atomů uhlíku. Tyto organické sloučeniny obsahující anhydridovou funkční skupinu –CO–O–CO–. Na jejich vzniku se podílí kondenzace. Kondenzace je reakce, při které vzniká větší molekula při odštěpení sloučeniny nízkomolekulárního charakteru, to může být například chlorovodík. V tomto případě dochází ke kondenzaci dvou skupin COOH karboxylových kyselin a při ní se odštěpují molekuly vody. Systematický název vody je oxidan, což mnozí z nás nejspíš nevíme, ale je to zajímavý poznatek.
Andyridy karboxylových kyselin jsou acylační činidla. Acylace je proces, během něhož dochází k připojení uhlíku. Tyto činidla jsou mnohem slabšího charakteru než-li acylhalogonidům. Acylhalogneidy jsou funkční deriváty. Produktem těchto reakcí vznikají deriváty karboxylových kyselin.
Vznik názvu - ahnydrid
K získání názvu anhydrid je potřeba vyjít z názvu systematického, který nám utvoří základ slova anhydrid. Vyjdeme z názvu kyseliny a přidáme anhydrid (jeho opisný název). Pro příklad je možné uvést anhydrid kyseliny propiové, anhydrid kyseliny octové atd. Mimo to může jít také o název odvozený. Vyjdeme-li z latiny tedy mrtvého indoevropského jazyka, můžeme při vytváření názvu anhydridů použít právě název latinský.
Příklady vytvořených a odvozených názvů a jejich bližší specifikace:
ftalanhydrid je anhydrid kyseliny ftalové. Je zřetelné, že vychází z názvu kyseliny ftalové. Jedná se o bezbarvý a pevný anhydrid, který se užívá se u výroby změkčovadel.
dikarbox + anhydrid, etahananhydrid,furandion, benzanhydrid, sukcinanhydrid, oxolan-dion.
acetanhydrid je sloučenina, která se používá v organické chemii a je rozpustitelná ve vodě.
maleinanhydrid - to je látka vyrobená oxidací nyní vzhledem k finanční náročnosti jiných zdrojů převážně benzenu.
Vlastnosti anhydritu členíme dle tří základních kategorií:
Fyzikální, optické, chemické: tvrdost, křehkost, hustota, štěpivost - namodralý, bílý, pročervenalý, šedý, perleťový, skelný, průhledný a po rýpnutí barva bílá - rozpustný v kyselinách a ve vodě.
Pokud dojde k hoření je barva plamenu červenožlutá.
Příbuzný minerál anhydritu je sádrovec, což je minerál vysrážený z mořské vody, ze sopek a usazenin.
Použití anhydridu:
Nejčastěji se anhydrid používá jako pojivo. To je základem například ve stavebnictví pro lité podlahy vznikající z anhydritových potěrů. Anhydrid je přísada, která se přidává pro své dobré vlastnosti k cementům a tím vylepšuje například jejich použití, realizaci, celkové vlastnosti. Mezi ně patří usnadnění vylití, samonivelační účinky anhydritu, výborná tepelná vodivost atd. Proto se velmi hodí pro podlahové topení.Negativem je jejich reakce s kovy a jejich nevhodnost do trvale vlhkých prostor. Další užití anhydridu je ve spojitosti s výrobou kyseliny sírové, výroba hnojiva (látek, které podporují růst rostlin) a pro ženy musíme zmínit výrobu šperků.
Výskyt anhydritu:
Vyskytuje se především v sedimentech: hlušině, vulkanické prostředí a magma. Lze jej vyrábět i průmyslově.
Tvoří krystalickou strukturu z vláken, je jemně zrnitý s rýhovanou plochou.
Částečný zdroj informací: wikipedie.cz
