Nejčastější chyby před realizací anhydritové samonivelační podlahy
Pozor na tyto chyby před vylitím anhydritové podlahy
Často se stává, že obvodová dilatace je nízká a vychází anhydrit do její úrovně, nebo nad ní. To má za následek spojení anhydritu se stěnou a může dojít k popraskání anhydritové samonivelační podlahy. Dále je použitá špatná tloušťka obvodové dilatace, nebo je u obvodové dilatace napnutý igelit vůči podlaze a po vylití samonivelační anhydritové podlahy dochází k vyhnutí obvodové dilatace od stěny. To má za následek vytvoření mezery mezi stěnou a obvodovou dilatací.
Systémová deska, nebo tepelná izolace není ukončena těsně u obvodové dilatace (nesmí být mezera větší než 1 cm) a pří aplikaci anhydritové samonivelační podlahy dojde k protečení anhydritu pod izolace a hrozí vyplavení celé podlahy. Mezeru je nutno vyplnit pěnou v žádném případě nevyplňujte pískem, nebo betonem.
Trubky podlahového topení jsou málo přichyceny sponkami (nejlépe po 1 bm), nebo nedrží v systémové desce (je použita systémová deska pro jiný rozměr trubky). V tomto případě je potřeba provést uchycení pomocí příchytek.
Tam kde není podlahové topení tak schází na polystyrénu separační vrstva.
Otevřená stavba. Stavba musí být uzavřena tak, aby nedocházelo k úniku vlhkosti a to po dobu 48 hodin. Je potřeba mít utěsněné všechny otvory a to včetně střechy. Nejvíce se stává, že je mezera mezi věncem a krokvemi. Zde je potřeba provést utěsnění. Nejlépe vatou mezi trámy a věncem.