Měření vlhkosti, zbytková vlhkost
Hodnoty nejvyšší dovolené zbytkové vlhkosti cementového potěru nebo potěru na bázi síranu vápenatého v hmotnostních % v době pokládky nášlapné vrstvy dle ČSN EN 74 4505.
Za provedení zkoušky je ve většině případu zodpovědný realizátor nášlapné vrstvy, jelikož právě on zodpovídá za to, že nebude pokládka provedena před tím, než bylo dosaženo normových hodnot zbytkové vlhkosti.
V případě, že součástí podlahy je systém podlahového vytápění, musí být požadavek na nejvyšší dovolenou vlhkost u cementového potěru snížen o 0,5 % a u potěru na bázi síranu vápenatého o 0,2 %. Vlhkost se zjišťuje přístrojem CM, nebo po odebrání vzorku gravimetricky v laboratoři.
Nejvyšší dovolená vlhkost cementového potěru v % v době pokládky finální krytiny
- Kamenná, nebo keramická dlažba 5,0%
- Podlaha na bázi cementu 5,0%
- Syntetická podlaha 4,0%
- Paropropustná krytina 5,0%
- PVC, linoleum, guma, korek 3,5%
- Dřevěné podlahy, laminátové, parkety 2,5%
Pokud je součástí podlahy podlahové topení tak se musí ponížit hodnota o - 0,5%.
Nejvyšší dovolená vlhkost anhydritového potěru v % v době pokládky finální krytiny
- Kamenná, nebo keramická dlažba 0,5%
- Syntetická podlaha 0,5%
- Paropropustná krytina 1,0%
- PVC, linoleum, guma, korek 0,5%
- Dřevěné podlahy, laminátové, parkety 0,5%
Pokud je součástí podlahy podlahové topení tak se musí ponížit hodnota o - 0,2%.
Způsoby měření vlhkosti.
Orientační fóliová metoda
Fóliová metoda je velmi jednoduchá a značně orientační metoda, která slouží jenom pro předběžné určení, zdali má smysl provést karbidovou metodu měření vlhkosti. Tato metoda spočívá v překrytí zkoušeného místa plastovou fólií o rozměrech přibližně 500 mm x 500 mm, která se po obvodě přilepí k podlaze lepicí páskou. Plastová fólie zabrání unikání vlhkosti z podlahy do okolního vzduchu. Fólie se po 16 hodinách odkryje. Pokud je na povrchu fólie patrná zkondenzovaná vodní pára, nebo pokud je povrch desky vlhký, znamená to, že povrch pravděpodobně ještě není připraven na pokládku nášlapné vrstvy. Tento způsob měření nedává žádné konkrétní naměřené hodnoty vlhkosti. Průběh zkoušky může navíc ovlivnit velké množství vlivů jako je například teplota prostředí nebo působení slunečního záření.
Nejpoužívanější karbidová metoda
Jedná se o destruktivní metodu měření zbytkové vlhkosti s možností provedení kontroly a vyhodnocení výsledků přímo na místě. Tato metoda je nejpoužívanější v Německu, kde jí mají uvedenou i v normě. Kontrolní vzorek se ručně vyseká z realizované podlahy a to v celé tloušťce. Jeho vlhkost se stanoví pomocí CM přístroje. Princip této metody spočívá v chemické reakci, při které dochází k rozkládání uhličitanu vápenatého pomocí vody a vzniká hydroxid vápenatý acetylénový plyn. Odebraný vzorek zkoušeného materiálu se rozdrtí, zváží a vloží do tlakové nádoby společně se třemi ocelovými kuličkami a jednou ampulkou uhličitanu vápenatého. Poté se nádoba uzavře uzávěrem s manometrem a silně se jí zatřese, čímž dojde k rozbití ampulky ocelovými kuličkami. Následně se jednotlivé složky promíchají krouživými pohyby nádoby. Vzniklý acetylénový plyn vytvoří v nádobě přetlak, který se odečte na stupnici manometru. Tato hodnota v barech se pomocí převodové tabulky převede na obsah vody v procentech CM, který se následně převede na hmotnostní vlhkost v procentech. Přesnost měření se uvádí ± 3 %. Tato přesnost však není zaručená a může se výrazně zhoršit při špatné manipulaci s CM přístrojem nebo zkušebním vzorkem (špatné promíchání směsi, použití nezkalibrovaného manometru, přenesení vlhkosti z prstů na vzorek apod.).
Zkouška vývrty
Tato metoda se nejvíce používá v USA a Velké Británii. Výhodou je, že dochází pouze k nepatrnému narušení podlahy. Vývrt musí být tak široký jako je rukávec pro vlhkostní sondu. Hloubka vývrtu se dělá minimálně do 40% tloušťky betonu, nebo anhydritu. Do vývrtu se vloží rukávec a ten se uzavře na dobu 72 hodin. Po uplynutí této doby se odstraní záslepky a vloží se tam sonda. Cca se po 5 minutách provede měření. Velká nevýhoda tohoto typu měření vlhkosti je časová náročnost.
Nedestruktivní měření
Výhodou je, že se nedělá žádný odběr vzorku. Při této metodě měříme fyzikální veličinu, která se mění vlivem přítomnosti obsahu vlhkosti. Tato metoda je velice nepřesná, protože je povrchová.
Kalcium chloridová metoda
Tato metoda je běžně používaná v USA do 90. let. Měřený povrch se musí důkladně očistit, na očištěný povrch se položí miska s přesným množstvím chloridu vápenatého a celé se to překryje nepropustným krytem. Kryt musí být přelepen po obvodu důkladně lepící páskou. Po 72 hodinách se miska s chloridem vápenatým vyjme, důkladně se uzavře a odešle do laboratoře k důkladnému převážení. Zde je opět velkou nevýhodou časová náročnost měření vlhkosti.
Zapichovací vlhkoměry
Tato metoda je u nás nejrozšířenější. Je to z důvodu dostupnosti vlhkoměru a jeho jednoduchosti. Tyto přístroje nejsou vhodné pro měření vlhkostí betonů a anhydritů. Jsou určeny pro měření dřeva a jiných měkkých materiálů, do kterých lze jeho hroty zapíchnout. Fungují na principu elektrického odporu. Toto měření ukáže pouze vlhkost vrchní slabé vrstvičky.
Příložné vlhkoměry
Tyto vlhkoměry jsou ideální pro měření betonu a anhydritu. Výhodu je, že okamžitě zobrazují naměřené hodnoty a to do hloubky až 20-30 mm. Záleží na typu přístroje. Měření je založeno na kapacitním, nebo impedančním měření. Při použití tohoto přístroje zjistíte vlhkost uvnitř betonu, nebo anhydritu a nikoli pouze na povrchu. Bohužel tato metoda zatím není zakotvená v normě. Jsou i příložné vlhkoměry pro dřevo, ale tyto vlhkoměry nelze použít pro betony, nebo anhydrity.